pátek 13. dubna 2012

Cestou po městě člověk narazí na nejrůznější "ikony" americký kultury, jednou z nich je bezpochyby Chelsea hotel, kde bydlelo tolik  lidí který přispěli do kulturní rozmanitosti hlavně v 60 letech, že se to ani  nedá  v krátkosti  vyjmenovat, ostatně, byla o tom jedna sekce výstavy v Doxu,.že............... 












 Guggenheimu -  nemohla  tu být američtější výstava- John Chamberlain. a jeho  zmuchlaný Cadilacky, Chevy, Fordy .
nutno ovšem podotknout, že instalace byla velmi "intimní" spirálová plocha sice vyžaduje podložky a klínky, ale rozměrově  je to pořád lidský měřítko, na rozdíl od některých továrních hal..... viz později 

starý poctivý chromovaný nárazniky.....padlo jich docela dost...

Sonnabend  gallrie- Arcinboldo v 3D, - nevoněl, ale jaro jako na dlani...














zato Keith Harring má jiný starosti.. Brooklyn museum 

čtvrtek 12. dubna 2012




Velikonoce v Novým Yorku- je to  zvláštní, člověk si toho vtom frmolu ani nemusí všimnout, ale přece jen, je něco ve vzduchu...
na blešáku ve Wiliamsburgu 

scenérie z Williamsburgu

no,  i sprejeři to mají někde vhloubi duše ukrytý, ale kdo hledá, najde...tihle byli zřejmě berliners..










Velikonoční pondělí- nohy mne zanesly do kostela koptské církve, otec Antonius  mi na i-padu ukazuje koptskou abecedu, a domlouváme se na dalším /cd/ - vpravo nahoře kopský kříž s abecedou.. co všechno se v tomhle městě nenamíchá za koktejl.....






úterý 10. dubna 2012

Pokaždý  když opouštím lodí Manhattan, musím myslet na ty miliony lidí,který se sem přistěhovali, doma nechali všechno, nebo taky nic, a veškerou energii napřeli do toho, aby tady v Novém Světě něco dokázali, nebo aby mohli pomoct těm doma - za Atlantikem, nebo aby prostě přežili, a nějak se tu zapojili...obrovský očekávání, a spousta zklamání ale taky nečekaných úspěchů, a raketových karier....
tady to všechno někde začínalo, sem se všichni tlačili, jako dneska na JFK, La Guardii a v Newarku.


dnešní hradby -těžko proniknutelný mumraj
















"ležaté mrakodrapy"
The highline-park gardens....dřív tu jezdila vlečka do fabrik s rybama...


v Chelsea kotví tahle moje oblíbená loď, "Frying Pan", kdysi jsem tu byl an koncertě Death In June, dnes je to"jen"bar, a  v pozadí  zrovna vyráží další Titanic..... 






neděle 8. dubna 2012

jedním z fenomenů je rozhodně newyorkský metro,  který neúnavně krouží ve dne v noci, 24 hodin denně aby obsloužilo tuhle nenasytnou obludu-Metropolis...  mimo to , že většina linek má rychlou expresní a pomalou verzi- lokálku,  tu hodně obnovujou system, a různě uzavírají linky, takže občas je to docela detektivka, vymyslet, jak se dostat někam, když tam obvyklá linka nejede...,
"metro "jezdí i na osrově Staton Island, kam jezdí přívoz zdarma, ale  taky  se v metru odehrává neuvěřitelná spousta věcí, od ranního  líčení  přes jídlo, pití, obědy, snacky, čtení novin, časopisů, e.booků, kindlů, ipadů a smartphounů, taky třeba štrikování, hraní hudby na nejrůznější nástroje a akrobacii ve vagonech, za jízdy samozřejmě, protože "žebrání  ve vagonech je nelegální a cestující jsou žádáni, aby jej nepodporovali" a za jízdy se těžko může objevit policie.....
..od čínských lidových melodií a nástrojů...
.... jazz a blues..

kubánské rytmy, měli i vlastní skládací stoličky!!!...

akrobacie za jízdy... právě dokončil přemet pozadu....na williamsburg, bridge

nová verze bubnů...krásně jim to šlapalo, občas rána do plechu, v rytmu!!! 


někteří jedinci mají skutečně vypečené vybavení, člověk nevěří svým očím...!!!







každá souprava má 8 vagonů- začal jsem tomu řikat stříbrná  tuba,....... 
občas se dráhy křížejí.....

občas  je to cesta do neznáma.....

pondělí 2. dubna 2012


no, je to zajímavý, jakmile se člověk na něco zaměří, hned se mu do cesty hrnou další souvislosti, samozřejmě jsme se bavili o 60 letech,  a cestou po East Village jsem narazil na obchod, který  tu funguje od 60 let, a mají tam dost rarity.....



pak zase ve čtvrtek (6.4.), výbornej koncert Ozric Tentacles, což byl tedy nášup psychedelický muziky,
 dvě a půl hodiny  to do lidí hrnuli, chvílema zvuk jako Hillage, chvílema něco jako Hawkwind, podpořeno notnou dávkou laserů, světel a kaleidoskopickejch projekcí.... prostě úplněk, jak má bejt ....
 basistka taky několikrát hmatala po mikrofonu, a nějak nedohmátla, a poskakovala po jevišti jako Alenka , ..v  teniskách... a divila se, že tam jsou ještě lidi.... bubeník se většinu času nezastavil, kytarista místy  humorně čaroval nad  nad klávesama, ale byl nad věcí-------




....................................................syntetický zvuky a barvy a látky............................................................